Téma týdne: Kvašené potraviny. Kombucha!
KOMBUCHA! Ano, takhle ne zcela vábně vypadá kultura kombuchy. Zase se jedná o „přístřeší“ velké kolonie bakterií a kvasinek. Narozdíl od tibi, které žijí jen ze sladké vody, potřebuje k životu látky z čaje: zalévá se tedy silným oslazeným čajovým nálevem.
Ze všech kvašených nápojů mívá nejvyšší obsah alkoholu, který se ale pořád údajně pohybuje hluboko pod 1%, takže je bezpečná a hlavně povolená i v rámci autoimunitního protokolu. Mně osobně chutná více než tibi, ale její „navinulá“ chuť není příjemná každému.
Hotový nálev se stejně jako u tibi dá různě dochucovat, bylinkami, ovocem, dokonce se dá vyrobit i z kávy místo čaje, pokud už ji máte zavedenou. Chutná pak trochu jako espresso-tonic, pokud jste si oblíbili.
Kombucha se stejně jako ostatní kultury snadno množí, také se daruje. Dá se koupit i ve zdravé výživě, ale vypadá to, že lidé s ní mají dost rozporuplné zkušenosti, takže doporučuji opravdu sehnat tu poctivou, domácí, darovanou.
Kombucha narozdíl od tibi nebo kefírové houby potřebuje delší dobu na prokvašení. Většinou se tedy dělá ve větších láhvích, rovnou třeba dvoulitrových. Kvasí totiž týden až dva, takže si to chce udělat zásobu :-)
Vlastní „houba“ v připraveném nálevu po krátké době vystoupá na hladinu a ať je hladina jakkoliv velká, časem se rozroste tak, že ji pokryje celou. Toho se mimo jiné využívá i pro výrobu moderních přírodních materiálů nahrazujících třeba kůži – kombuchu vypěstujete v široké nádobě, usušíte a můžete z ní něco ušít :-) Není to ale příliš praktické, trvá to poměrně dlouho.
