Těhotenská cukrovka 2: Jak se měřit a kontrolovat na GDM
Minule jsme si povídali o tom, co to těhotenská cukrovka vlastně je a jak vzniká. Dnes si povíme více o měření.
Pokud Vám cukrovka byla diagnostikovaná, pravděpodobně jste rovnou na první návštěvě diabetologie dostali glukoměr. Cílem je měřit si ranní (takzvanou lačnou) glykemii a pak hodinu po každém hlavním jídle. Obvyklé doporučení je měřit se 3x týdně celý den – tj. ráno i po snídani, obědě a večeři. Doporučení jednotlivých lékařů se samozřejmě může měnit.
Toto je ale pouze doporučení, aby lékař mohl Vaše hodnoty kontrolovat. Já dopouručuji se měřit na začátku klidně co nejčastěji, více méně po každém jídle, než budete mít jistotu, která jídla Vám procházejí a která ne.
Ano, jsem si vědoma, že to první měření je fakt divné: Mám si dobrovolně píchnout do prstu? :D I mně to napoprvé bylo dost nepříjemné. Ale rychle si zvyknete. Chce to nad tím moc nepřemýšlet, prostě spustit mechanismus jehly, ne se dlouho odhodlávat:) Brzy to vychytáte a vůbec Vám to nepřijde.
Co se týče lačné glykemie, ta je potřeba měřit opravdu po tzv. lačnění. Tj. musíte být přes noc bez jídla alespoň 8 hodin, aby hodnota byla relevantní a dala se porovnávat s tabulkovou hodnotou, do 5,3 mmol/l. Více hodin lačnění (10-12) nevadí. Více než 12 se nedoporučuje, aby miminko mělo průběžně dodávanou energii. Pokud hladovíte déle, stoupá v krvi množství ketonů. I přes rozšířené strašení, že ketony jsou pro miminko zlo, to nejspíš není vůbec pravda. Ketony jsou naprosto přirozenou výživou miminka, samo si je vytváří. Čerstvě narozené miminko je ve stavu ketozy naprosto přirozeně, to znamená, že většinu svojí energie bere z ketonů, resp. tuků, ne cukrů, jako je běžné u nás. Takže nevěřím, že by ketony měly škodit. Na stranu druhou, pokud nejste na delší hladovění nebo ketony v krvi zvyklé, byla bych na to opatrná a s dlouhým lačněním bych to nepřeháněla.
Jak se tedy měřit prakticky? Večer si dáte večeři, případně ještě druhou večeři, řekněme naposledy v 8 hodin. V noci se možná budíte k předchozímu dítěti, ale nejíte, můžete samozřejmě pít. Ráno vstáváte okolo půl sedmé. Lačná glykemie by se měla měřit jako první věc ráno, klidně ještě v posteli. Jakmile ráno vstanete, začnete skákat kolem dětí nebo připravovat snídani, stoupají Vám hladiny stresových hormonů (což je zcela v pořádku), ale to zároveň může zvyšovat glykemii – což je také v pořádku, ale už to pak nemusí odpovídat tabulkové hodnotě. Cílem měření lačné glykemie je zjistit chování cukru ve spánku, respektive těsně po něm. Takže, změřte se ihned po probuzení a hodnotu zapište (do papírové tabulky, kterou dostanete na diabetologii, nebo třeba do nějaké mobilní aplikace, já používám aplikaci MySugr, odkaz Vám dám do popisu videa).
A co po jídle? Měříme se hodinu od začátku jídla. Aby tabulková hodnota seděla, měli byste jídlo sníst do 15 minut. To ale není vždy možné, člověk to do sebe nechce tolik naházet:-) Pokud ho sníte do 20, starosti si s tím nedělejte, kdyby Vám to trvalo výrazně víc, třeba půl hodiny, změřte se o něco později, třeba patnáct minut po té hodině po začátku jídla. Víceméně, o to, o co jíte déle než 15 min, o to se měřte později. A nebo to můžete nekomplikovat a měřit se pořád po té hodině po začátku jídla. Pokud nebudete mít nějaké hraniční hodnoty, pravděpodobně to roli hrát nebude. Limitní hodnota hodinu po jídle je 7,8 mmol/l.
První týdny berte jako testovací. Jednorázový výkyv miminku neuškodí a Vy se naučíte, co si dát můžete, co Vám takzvaně projde a co už ne. Na druhou stranu, tohle mé doporučení prosím neberte jako doporučení testovat sladkosti, limonády, zmrzliny, velké množství příloh, pečiva nebo ovoce. Rozumné je na začátku si otestovat pár jídel, které neobsahují velké množství sacharidů: Míchaná vajíčka se šunkou kupou čerstvé zeleniny ke snídani, k obědu plátek masa nebo ryby se salátem nebo teplou dušenou zeleninou, k večeři velký talíř polévky s masem a jen malým množstvím nudliček. Tato jídla by měla projít u většiny. Uklidníte se, víte, co jíst můžete.
Sem tam pak vyzkoušíte něco, co bude mít sacharidů více. Těstoviny na návštěvě u tchýně – ale poprosíte k nim ještě o misku rajčátek a okurky a dáte si jich jen malou porci (ano, mluvím z vlastní zkušenosti). Domácí kváskový chleba s velkou vrstvou másla a šunky na jiné návštěvě (ten už mi bohužel neprošel a dokonce mi i zkazil lačnou glykemii pro druhý den). Jindy jídlo v restauraci: bun bo nam bo ve vietnamské jsem si řekla bez nudlí, takže to bylo jen maso a zelenina… ale dost možná trochu oslazená zálivka a hlavně žádný tuk, který by trávení zpomalil… Takže zase špatně. Příště už budu vědět.
Pokud Vám něco takhle čísla zkazí, další den jezte jen ověřená jídla, ať se normalizujete. Ať se Vám hodnoty uklidní. Řekněme, že je bezpečné testovat něco 2x týdně, zbytek týdne jíst „na jistotu“.
Zároveň počítejte, že hodnoty nejsou stabilní, mění se podle aktuální situace. To, že si dnes změříte vajíčka, 2 plátky sýra a jeden krajíček domácího chleba a vyjde Vám 6,2 neznamená, že zítra Vám vyjde zase 6,2. Může to být výrazně víc. Ne pravděpodobně přes limit, ale pořád se ty hodnoty budou hodně lišit. Glykemii ovlivňuje hodně věcí: Jak jste jedli (nebo nejedli) předtím, stres, spánek, únava a podobně. Každý den to bude trochu jiné a je to tak zcela v pořádku, nic, čím byste se měli stresovat.
Jsou i nějaké triky, které můžete uplatnit, zejména, pokud Vám příliš stoupá hodnota po jídle. Krevní cukr snižuje kyselé. Dejte si tedy k jídlu několik lžic kvašené zeleniny, pořádně okyselte zálivku salátu nebo před jídlem vypijte sklenici vody se lžící jablečného octa. Pomáhá i skořice – pokud si tedy dáváte jídlo typu ovoce s jogurtem, přidejte štědré množství skořice.
Uvolňování cukru do krve zpomalují tuk, bílkoviny a vláknina. Vždy tedy dbejte na to, ať všech máte v jídle dostatek: vlákniny ze zeleniny nebo semínek, tuk z olivového oleje, mastnějšího masa nebo ořechů. Bílkoviny z masa, mléčných výrobků, vajíček, luštěnin. Svoji roli hraje i pořadí, v jakém jídlo jíte: pokud budete mít žaludek plný vlákniny a tuku a pak si dáte sacharidy, jejich zpracování bude výrazně pomalejší. Dobrý nápad tedy je každé jídlo začít salátkem z listové zeleniny a trochy olivového oleje a libobvolného octa, pak pokračujte hlavním jídlem například s masem a zeleninou a přílohu jezte spíš až ke konci.
No a co tedy můžeme nebo nemůžeme jíst a jak by měl vypadat náš jídelníček? To se dozvíte v příštím díle.