Video 06: Zakázané potraviny a proč je vlastně vypouštíme

Krásný den, v tomhle videu se budeme věnovat potravinám, které vyřazujeme v rámci eliminační fáze autoimunitního protokolu. Stručně si řekneme i proč, abyste věděli, jaký to má smysl.

První kategorií zakázaných potravin jsou obiloviny. Obiloviny obsahují takzvané lektiny, jejichž nejznámějším a nejvíce prozkoumaným zástupcem je lepek. Jenže i bezlepkové obiloviny, jako například rýže nebo kukuřice, obsahují lektiny, které můžou být neméně škodlivé.

Lektiny umí procházet střevní stěnou a spouští tak imunitní reakci, čímž poškozují střevní bariéru a způsobují propustné střevo. Navíc obsahují inhibitory trávicích enzymů, takže zhoršují trávení – a o důležitosti trávení jsme si povídali v předchozím videu. A ještě obsahují takzvané antinutriční látky, takže nám brání ve vstřebávání minerálů a vitamínů. Navíc i tyto látky zvyšují propustnost střeva a stimulují imunitní systém.

Velice podobné účinky má i druhá kategorie potravin, pseudoobiloviny. Mezi ty patří typické bezlepkové suroviny jako například amarant, quinoa nebo pohanka. Všechny obsahují lektiny, inhibitory trávicích enzymů i antinutrienty. Navíc k tomu obsahují i saponiny, které také poškozují střevní stěnu.

Třetí kagegorií vypouštěných potravin je mléko a všechny mléčné produkty.
Mléko je běžným alergenem – asi 4% lidí jsou na něj alergičtí. K tomu je ale nutné připočítat asi čtvrtinu populace, která má problémy s trávením laktózy (a většina o tom ani neví). Mléčné produkty dále obsahují inhibitory proteáz, které přispívají k propustnosti střeva. Mléko může zhoršovat záněty, obsahuje látky, které jsou podobné lidským hormonům a mohou tak tedy v těle interagovat. A v neposlední řadě je mléko známé pro svou schopnost v těle reagovat podobně jako lepek, takže pokud jste na lepek citliví, je poměrně pravděpodobné, že stejně budete reagovat i na mléčné výrobky.

Jako čtvrté tu máme luštěniny. Luštěniny opět obsahují lektiny, inhibitory trávicích enzymů a antinutriční látky, stejně tak jako saponiny. Takže stejně jako obiloviny a pseudoobiloviny mají špatný vliv na naši střevní stěnu a stimulují imunitní systém.

Pátou kategorií jsou rostlinné oleje. Ty byly ještě nedávno doporučované jako zdravější alternativa másla nebo sádla, už se ale ukázalo, že tomu tak není. Obsahují příliš velké množství omega6 mastných kyselin – my je ale potřebujeme mít v rovnováze s omega3. Pokud máme příliš mnoho omega6, působí prozánětlivě a mohou přispívat ke vzniku i zhoršování autoimunitních, ale i dalších civilizačních onemocnění. Navíc, jejich zpracováním vznikají takzvané volné radikály, které poškozují naši DNA, stěny membrán našich buněk, krvinky a další – navíc mají schopnost poškození kaskádovat a způsobovat další a další problémy.

Za šesté vynecháváme všechna chemická aditiva a ingredience. Většina z nich není ještě dostatečně dlouhodobě otestována, přesto se u mnohých prokázal negativní vliv na organizmus – zvlášť u citlivých nebo již nemocných jedinců. Navíc, v průmyslových potravinách se jich často objevuje úplný koktejl a vy si tak nikdy nejste jistí, co vlastně jíte.

Sedmou kategorií je přidaný cukr ve všech podobách. Cukr je typickou ingrediencí, která přispívá k vysoké kalorické, ale velmi nízké výživové hodnotě dané potraviny. Zvyšuje cukr v krvi, čímž nejen může přispívat ke vzniku cukrovky, ale má vliv i na další hormony v tělě a přispívá ke vzniku zánětů. Způsobuje další chutě na sladké i hlad a pro mnohé je v podstatě návykovou látkou.

Jako osmé zmíníme všechna ostatní sladidla. Možná jste zaznamenali popularitu takzvaných cukrových alkoholů, jako například xylitol nebo erytritol. Bohužel, ty jsou pro nás špatně stravitelné a tak se dostávají až do střeva, kde živí pro nás nevhodné bakterie. Navíc některé studie ukazují, že poškozují střevní stěnu. Lépe na tom nejsou ani umělá sladidla jako aspartam nebo cukralóza: zvyšují apetit a vedou k přejídání i přes to, že samy nemají žádnou kalorickou hodnotu. Zvyšují množství volných radikálů v tělě a záněty. A bohužel ani stévie není vhodná, ukazuje se, že má negativní vliv na naše hormony. V nedávné studii dokonce ukázala neplodnost u myší.

Devátou zakázanou kategorií jsou ořechy a semínka. Zřejmě proto, že rozmnožování rostlin je na nich závislé, obsahují látky, které nám mohou škodit: Opět jsou to známé inhibitory trávicích enzymů a antinutrienty. Mnoho z nich také patří mezi alergeny.

Pod semínka je potřeba zahrnout i koření, které ze semínek pochází. Takže nám na začátku vypadne i třeba pepř, kmín nebo nové koření. Ty u většiny lidí problémy nezpůsobují, asi i díky malému množství, ve kterém je používáme, přesto jsou na začátku z AIP pro jistotu vyřazeny. A pak se mohou zařazovat mezi prvními.

Eliminace se v autoimunitním protokolu nevyhýbá ani některým druhům zeleniny, jako desáté se tedy podíváme na zoubek lilkovité zelenině. Rajčata, brambory, papriky a lilek totiž obsahují saponiny, které zvyšují propustnost střeva, překračují střevní stěnu a spouštějí imunitní reakci. Pálivé papriky navíc obsahují kapsaicin, který dráždí (nejen) střevní stěnu.

Do této skupiny navíc nespadá jen zelenina, ale i další potraviny, které patří mezi lilkovité rostliny. Jedná se například o koření, tedy sladkou papriku a chilli, sušené ovoce goji nebo méně běžnou bylinku ašwaganda, která se používá například v ajurvédských čajích.

Předposlední, ale poměrně zásadní potravinou, jsou vejce. Vejce patří mezi časté alergeny. Dále obsahují lysozom, což je součást vaječného žloutku, která umí bezpečně transportovat různé látky skrz střevní stěnu, čímž spouští imunitní reakci a zhoršuje propustnost střeva. Bílek zase obsahuje inhibitory proteáz, díky kterým jej špatně trávíme. Díky tomu mohou vejce často působit problémy u lidí, kteří již trpí na autoimunitní choroby.

No a poslední kategorií je alkohol. Alkohol umí otvírat průchody mezi buňkami střevní stěny a díky tomu zhoršuje propustnost střeva pro různé toxické látky. U zdravého člověka se to za krátký čas spraví, bohužel u nemocného to může výrazně zhoršovat autoimunitní nemoci.

Teď už víte, které potraviny v rámci eliminační fáze z jídelníčku vyřazujeme a proč. V příštím videu se podíváme na to pozitivnější – a to které potraviny bychom měli jíst co nejvíce.

Seznam zakázaných potravin naleznete zde.